Řada zákonů, nařízení a směrnic je důležitá pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci a pro manipulaci s nebezpečnými látkami. Jednáme v souladu s nimi a od počátku dbáme na to, aby vyvíjené systémy a produkty představovaly vhodnou alternativu k nebezpečným látkám a zaručovaly lepší ochranu zaměstnanců.

Níže naleznete některé zákony, které jsou důležité nejen pro nás, ale i pro vás.

Jste zodpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví ve vaší společnosti?

Pracujete s nebezpečnými látkami ve vaší společnosti? 

Zde jsou některé zákony, které jsou pro vás důležité! 
 
Legislativa Evropské Unie

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP) 
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (REACH) 
 
Národní předpisy CZ

Zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon) 
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví 
Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce 
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) 
Nařízení vlády ČR č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 
 
Vybrané příklady:

Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb.

Část pátá, Bezpečnost o ochrana zdraví při práci

Hlava I – Předcházení ohrožení života a zdraví při práci

Zákon, určující opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), která mají vést ke zlepšení bezpečnosti na pracovišti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci. V souladu s tímto zákonem musí zaměstnavatel provést všechna nezbytná opatření, která zaručují a zlepšují bezpečnost na pracovišti a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Nejprve se provádí vyhodnocování rizik na pracovišti, což je nezbytným předpokladem k provedení cílených, účinných a ekonomických opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen poučit zaměstnance o zdravotních rizicích a ochranných prostředcích.  
 

Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb.

Část pátá, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Hlava II – povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance 
Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP stanovuje poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnavatelem, používání uvedených ochranných prostředků zaměstnancem při práci, a provozní bezpečnost zařízení vyžadujících kontrolu. Zahrnuje rozsáhlé bezpečnostní schéma, které lze aplikovat na všechna rizika. 
 
Směrnice rady 94/33 ES o ochraně mladistvých pracovníků

Směrnice o ochraně mladistvých pracovníků je určená k tomu, aby chránila děti a mladistvé v pracovním prostředí. Zaměřuje se na ochranu dětí a mladistvých před přetěžováním. Mladiství například nesmějí vykonávat práci, která je vystavuje škodlivým vlivům nebezpečných látek, jak je stanoveno v zákoně o chemických látkách. 
 
Zákon č. 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) 
 

Zákon č. 350/2011 Sb. upravuje, v návaznosti na předpisy EU práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při výrobě, klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování, uvádění na trh, používání, vývozu a dovozu chemických látek nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech, dále klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování a uvádění na trh chemických směsí na území České republiky. Také upravuje působnost správních orgánů při zajišťování ochrany před škodlivými účinky látek a směsí. 
 

Zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých dalších zákonů 

Povinnosti všech, kteří nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (NCHLaP), klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, jsou stanoveny v § 44a a § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Uvedený zákon byl doplněn zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých předpisů, kde v §22 jsou stanoveny oznamovací povinnosti pro dovozce, výrobce, distributory a dodavatele uvádějící na trh detergent nebo směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví. Citovaná ustanovení stanovují i zcela nové povinnosti při nakládání s NCHLaP, např. vypracování písemných pravidel bezpečnosti, ochrany zdraví a ochrany životního prostředí při práci s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.  
 

REACH: Systém registrace, hodnocení, schvalování a omezení chemických látek

REACH znamená registraci, hodnocení, autorizaci a omezení chemických látek. V budoucnu cca. 30 000 látek dostupných na evropském trhu bude registrováno u nové Evropské agentury pro chemické látky ECHA v Helsinkách. V polovině roku 2012 bylo již 7 500 z nich registrováno ve více než 30 000 registračních spisech. Výrobci a dovozci musí vyvinout opatření pro bezpečné používání svých látek a sdělit je svým zákazníkům. Pro čisté chemikálie se používají tzv. rozšířené bezpečnostní listy s expozičními scénáři. Agentura ECHA poskytuje informace o látkách a jejich nebezpečnosti, které nejsou důvěrné, v internetové databázi. Základní prvek nařízení REACH je charakterizován zásadou "žádný údaj, žádný trh". Na základě všech dostupných údajů agentura ECHA určuje možný nebezpečný účinek na lidské zdraví, který odvozuje hodnotu DNEL (odvozená úroveň bez účinků). Hodnoty DNEL mají být chápány podobně jako mezní hodnoty na pracovišti (AGW).

Látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) spadají do samostatného oficiálního autorizačního procesu a jsou publikovány v seznamu kandidátů SVHC cca. jednou za šest měsíců. V budoucnosti budou mít spotřebitelé právo vědět, zda produkty obsahují látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC).

Mezi látky vzbuzující mimořádné obavy jsou zařazeny chemikálie, které jsou karcinogenní, mutagenní, reprotoxní (CMR) a jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) nebo jsou vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB).

Pokud jde o REACH a tedy i seznam kandidátů agentury ECHA, můžeme potvrdit, že v současné době všechny suroviny používané v biochemických výrobcích neobsahují žádnou látku ze seznamu kandidátů SVHC a že rovněž neodpovídají definici PBT/ vPvB látek v souladu s nařízením REACH, příloha XIII. 
 
Směrnice VOC

Směrnice o rozpouštědlech / VOC (31. BImSchV, 1999/13/EC) omezuje emise těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v určitých činnostech a zařízeních. To platí především pro podniky, které používají organická rozpouštědla při čištění povrchů, povlakování, lakování, chemickém čištění a tisku, nebo při výrobě nátěrových hmot, lepidel a léčiv. Mezní hodnoty emisí jsou stanoveny pro všechny provozovny, na které se nařízení vztahuje, zejména pro vypouštění komínem a rovněž pro fugitivní emise skrze okna, dveře a výfukové systémy. Provozovatel zařízení musí zařízení nastavit tak, aby byly dodrženy stanovené mezní hodnoty emisí. Namísto splnění těchto mezních hodnot může být zavedena schéma snížení. Lze zvolit ze tří různých schémat redukce. Použití "zjednodušeného záznamu", ve kterém je obsah rozpouštědla omezen použitím substituentů s maximální přípustnou úrovní rozpouštědel, je v tomto kontextu obzvláště zajímavý a jednoduchý. 
 
GHS (Globálně harmonizovaný systém) a nařízení CLP (klasifikace, označování a balení látek a směsí):

V Evropě je prostřednictvím nařízení CLP (1272/2008/EK) zaveden globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování. Je implementován souběžně s nařízením REACH a je s ním úzce spojen. Nařízení CLP stanoví ustanovení pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Od 1. prosince 2010 jsou látky a od 1. června 2015 také směsi (dříve přípravky) označeny v souladu s nařízením CLP. Nejvýraznějším rozdílem je změna identifikačních symbolů: namísto černých výstražných symbolů v oranžových čtvercích je nyní 10 různých symbolů nebezpečnosti. Kříž v minulosti označující látky zdraví škodlivé a dráždivé byl nahrazen vykřičníkem v bílém kosočtverci s červeným okrajem. R- a S- (= rizika a bezpečnost) byly nahrazeny H- a P- (= hazardními a bezpečnostními) větami. Kromě toho jsou na etiketě uvedena signální slova (NEBEZPEČÍ nebo VAROVÁNÍ), která zvýrazňují rizikovost. Nejsou změněny pouze symboly a zobrazení, existují také nové třídy nebezpečnosti a změněná klasifikační kritéria. Předchozí nařízení EU znalo pouze 15 kategorií nebezpečí, jako je "žíravý" nebo "vysoce hořlavý". Nové nařízení CLP nicméně rozlišuje mezi 28 kategoriemi nebezpečnosti. Kromě tříd nebezpečnosti se zavádějí kategorie nebezpečnosti, které poskytují gradaci nebezpečí v rámci jedné třídy nebezpečnosti. Například ve třídě nebezpečnosti "hořlavé kapaliny" existují tři kategorie, které závisí na bodě vzplanutí (viz kapitola 2.6 příloha I nařízení CLP). V České republice se řada zákonů, nařízení a technických předpisů týká klasifikace a označování chemických látek v souladu se směrnicí EU 67/548 / EHS nebo 199/45 / ES. To také vyžaduje revizi a přizpůsobení v souladu s nařízením CLP. Nejdůležitějším nařízením je Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. 

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 
 
Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Specifikuje rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, zjišťování, hodnocení zdravotního rizika a podmínky ochrany zdraví při práci. Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie:

• rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity,
• způsob hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance 
• minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, 
• podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem,
• bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí a další 

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, § 36 vymezení biologických činitelů 
 
Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční onemocnění a alergické nebo toxické projevy v živém organizmu. 
Členění biologických činitelů:

• Skupina 1 – není pravděpodobné, že by mohly způsobit onemocnění člověka, 
• Skupina 2 – mohou způsobit onemocnění člověka a mohou být nebezpečím pro zaměstnance, je však nepravděpodobné, že by se rozšířily do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné, 
• Skupina 3 – mohou způsobit závažné onemocnění člověka a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné, 
• Skupina 4 – způsobují u člověka závažné onemocnění a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle nedostupné.